Zahájení a udržení abstinence

Zdravím Vás milí příznivci změna je možnost,

nejen poslední čas při práci s lidmi se závislostí nebo jejich osobami blízkými, ale také mnoho let předtím, jsem se potýkal s otázkou, jak vůbec začít abstinovat? Jak máme našeho blízkého přimět k léčení i abstinenci? A s tímto tématem se mi v mé mysli přirozeně propojuje téma - co udělat pro její udržení? Sám velmi dobře vím, jak komplexní proces je nejen abstinenci zahájit, ale také o ni pečovat.

Nežli vůbec začnu s odpovědí na toto téma, dovolím si tradičně říci několik slov o své osobě pro ty, kteří mě neznáte. Vy, kdo mě znáte, víte, že jsem abstinující uživatel drog, bývalý vězeň, gauner, člověk bez domova a dítě systému. Přes svoji téměř 20ti letou zkušenost se závislostí na pervitinu, jsem prošel komplexním léčením v rámci terapeutické komunity a doléčovacího centra, po kterém jsem se navrátil do života v běžné společnosti.

Po dvou letech abstinence, tedy v roce 2022, jsem započal výcvik na recovery koučování, tedy kurz, který připravuje lidi se zkušeností se závislostí do procesu práce s lidmi se závislostí. Na tomto základě jsem následně nastoupil do zaměstnání v sociálních službách nejprve jako aktivizační pracovník a později na pozici recovery kouče, přičemž jsem si doplnil dovednosti kurzem na pracovníka v sociálních službách.

V této pozici pracují od roku 2023, kde při práci s klienty se závislostí využívám zkušenost vlastní k nejen běžným rozhovorům, ale také v rámci rozhovorů motivačních. Během svého působení jsem měl tu čest se setkat s mnoha lidmi, kteří se stále pohybují mezi nastavením – potřebuji užívat a myšlenkami – musím už něco udělat jinak. Někdy se skutečně s tématem objeví sám klient, jindy se na mě obrací osoby blízké člověka se závislostí s prosbou o informace, jak mají dotyčnému vyřídit léčení.

Na každém počátku, ať jsi nyní v pozici člověka se závislostí nebo v pozici osoby blízké se na většině místech dozvíš, že aby vůbec mohla padnout řeč na téma léčení, je klíčové, aby si dotyčný uvědomil, že něco s jeho užíváním není v pořádku. A tímto navážu na příběh jedné ženy, která se na nás nedávno obrátila.

Tato žena potřebovala konzultaci ohledně popíjení alkoholu jejího muže. Dle jejich slov manžel nepije denně, ale popíjí alkohol velmi často. A začíná to často pivem a poté následuje tvrdý alkohol, kde se meze nekladou. Vlivem své opilosti následně rozbíjí věci v domácnosti a jeví známky agrese. Manželka tohoto muže měla ve své lásce tendence po něm veškerý nepořádek uklidit a ve chvíli jeho vystřízlivění měla snahu situaci řešit. Ukázat mu, že se tu jedná o problém s alkoholem přičemž v této fázi dostala zpětnou vazbu, že je hloupá. On žádný problém s alkoholem dle jeho vnímání nemá. 

Co v takové situaci?

Pokud je váš blízký v tomto nastavení, je velmi těžké v této fázi docílit změny. Ne nadarmo se říká, že nejde změnit člověka pokud sám nechce. Lze změnit pouze to, jakým způsobem k tomu člověku budeme přistupovat. A pokud tedy partner problém nevidí, je mi líto, ale v tomto případě nemůžeme člověka jakkoli donutit, aby se sebou pracoval nebo dokonce zahájil kroky ke změně. Co ale můžeme, můžeme pracovat s osobou blízkou, v tomto případě s manželkou. Mnoho služeb věnující se závislostem nabízí podporu lidem se závislostí, ale stejně tak i osobám blízkým, protože pozice osoby blízké je velmi náročná. Během práce s osobami blízkými se často objevuje téma osobních hranic. 

Současně, co je velmi důležité nyní zmínit je, že abstinence dneska už dávno není hlavním cílem jakékoli práce s člověkem se závislostí. Abstinence je ideální stav, ale není pro všechny. Existuje mnoho lidí, se kterými jsem se setkal.. i já jsem to tak dříve cítil – kdy představa, že si už nikdy nic nedám, byla velmi skličující.

Skličující, protože myšlenka ve změnu se totálně ztratí ve strachu, že se už nikdy nebudete moci cítit tak, jako pod vlivem. Pozor, toto, co nyní sdílím, je jev, který se vyskytuje v určité životní fázi, kdy kolísáte mezi připraveností na změnu. Vybavuji si jednoho kolegu kouče, který v současné době abstinuje od závislosti na alkoholu. Sám ze své vlastní zkušenosti se naučil používat metodu vnitřního dialogu, kdy si při chuti se napít alkoholu, opakuje větu: nenapiju se teď. I kdybyste tímto dialogem posunuli užití omamné látky o hodinu, pořád je to super hodina, kdy je vaše tělo i mysl čistá. Tomuto kouči tato technika funguje v rámci své abstinence mnoho let. Znám ženu, která přešla touto technikou z téměř 20ti vykouřených cigaret za den na pouhých 5. 

Pro mnoho lidí je skutečně velmi těžké se vzdát něčeho, co jim byť nefunguje v životě zdravě, ale je to to jediné, co mají. Někdy cesta ke změně skutečně trvá. Přes bolest, trápení, průšvihy.

Nicméně, pojďme se tímto napojit na téma tohoto článku, jak tedy na zahájení abstinence a jak ji udržet?

Sám se nyní kriticky zamýšlím a vybavuji si sám sebe před několika lety, kdy byl pro mě pojem udržení abstinence abstraktní téma. Často jsem měl dříve tendence se soustředit na zákaz užívání omamných látek, nežli na to, jak žít  bez jejich užívání.

Ne nadarmo platí vyjádření, že pokud si v životě potřebujeme něco odejmout, je třeba to něčím nahradit. Tato slova můžete slyšet při běžném poradenství či rozhovoru se sociálním pracovníkem nebo i terapeutem v rámci hlubší sebepráce.

Co ale skutečně znamená to – odejmout a nahradit? Vzpomínám si na jednu klientku, která mi kdysi říkala ve spojení s tématem léčení, abych ji nebral možnost brát pervitin, protože to je to jediné, co má. Věřte, v ten moment jsem ji věřil, protože sám znám dřívější stavy, kdy máte pocit, že vás nebaví nic. Dokonce, že nejste nic a jediné, co jsem v té chvíli chtěl, byl pervitin.

Vzpomínám si také na své dřívější závislostní iluze, kdy jsem měl pocit, že dokážu abstinovat, aniž bych musel procházet nějakým léčebným procesem. Ano, existují lidé, kteří si nemuseli procházet ambulantním či pobytovým léčením, protože se uvnitř něco změnilo jejich pochopením. Nastavením, osvojením si nových dovedností, něčím, co ví jen každý sám člověk se svoji vlastní zkušeností.

Co je však má zkušenost – že jsem v rámci své cesty potřeboval projít laskavým, ale také pevným léčením své bytosti pro napravení mých vzorců chování i myšlení. A dnes, jak jsem již zmínil, se často ve své praxi s lidmi setkávám právě s dotazem, jak opravdu zahájit abstinenci a udržet ji?

Osobně vnímám velké spojení mezi těmito otázkami, protože vůbec začít nebo udržet si svoji abstinenci není jen o velkém rozhodnutí. Na světě se v současné době nachází přes 8 miliard lidí, z toho se určité % potýká se závislostí. Každý jednotlivý a velmi důležitý člověk mohl mít cestu k abstinenci jedinečnou. Ta má cesta, jak jsem zmínil, vedla přes laskavý, ale také pevný proces léčení a pokud se nyní ve svém bytí mám zaměřit na otázku, jak začít abstinovat nebo jak ji udržet, vnímám za důležité zmínit několik bodů, na které jsem si v rámci své abstinence přišel.

• Zmínil jsem pojem rozhodnutí:

Snaha zahájit abstinenci je spojena s určitou změnou. Změna je jev, která má několik fází. Rozhodnutí patří do fáze změny, ke kterém si člověk dochází mnoha příjemnými i nepříjemnými zkušenostmi. Co ale potřebuji říci je, že rozhodnutí neznamená automatickou abstinenci. Rozhodnutí je začátek, kdy skutečně došlo k uvědomění, že něco je nějak, jak nemá být a je třeba udělat něco jinak. Nicméně i samotné rozhodnutí s sebou obnáší mnoho kroků a emočních ztrát.

V textu jsem již zmínil, že ve chvíli, kdy jste ve fázi rozhodnutí a tedy možná otevřenosti přestat užívat látky, které vám dlouhé roky doplňovaly, nahrazovaly vaše štěstí, v tento moment si skutečně něco odebíráte. Vlastním rozhodnutím se chystáte od sebe dobrovolně odevzdat umělé štěstí a pokud se pro tento čin rozhodnete, z mé vlastní zkušenosti je skutečně velmi klíčové se zaměřit na to, co si místo toho dáte.

Pokud zůstane prázdné místo, otevírá se tady téma – do jaké míry mohu být vůbec šťastný? Neboli šťastný abstinent? Proč vůbec šťastný abstinent?

Navrátím se nyní vzpomínkami zpět k sobě, ke své vlastní zkušenosti. Ve chvíli počátku mého léčení, když jsem si procházel pobytem na detoxu a poté přestupem do terapeutické komunity, jsem zjistil, že vše, co jsem kdy v životě měl, bylo pryč, nebo podmíněné drogami. Martinka, moje žena a kolegyně, si nedávno pročítala mé pocitové deníky, které jsem v rámci svého ročního léčení vytvořil. Psával jsem už v několika článcích, že jedna technika, kterou v léčení využíváte, je právě práce s pocitovými deníky, kam si každý klient denně píše, jak se dneska cítil. Já po ukončení svého léčení v roce 2020 jsem deníky Martince věnoval. A ta se k nim nedávný čas vrátila a jednoho dne zamnou přišla a přečetla mi větu, kterou jsem +- ve třetině času svého léčení do deníku napsal. Stálo tam: "Připadám si jako děcko, které se teprve učí chodit."

Následně jsme s Martinkou zahájili diskuzi. Velmi rádi na toto téma společně hovoříme, protože tím přichází různá uvědomění. Skutečně jsem v té chvíli měl totiž tenkrát pocit, že se musím mnoho věci naučit prostě znova. Proč? Protože mnoho toho, co jsem znal, bylo narušené. Tedy mé vzorce chování, myšlení i přesvědčení.

• Tímto jsme už ve fázi vůbec zahájení změny. 

Dobrovolně opustit věci, které jsou toxické. Tedy nejen tu látku, ale také chování s užíváním spojené. To vše lze přes léčebný proces, během kterého si díky terapiím individuálním, skupinovým, ale také zátěžovým máte prostor nastavit, co si z vašeho starého života necháte, aniž by to bylo rizikové, a co si přenastavíte. Tato sebepráce proudí každý den přes prožitky. Přes vaše pocity, přes emoce, které jsou někdy velmi silné, jindy slabé. Leckdy veselé, jindy výrazně pod mínusem.

A co ve chvíli, kdy jste již prošli přes rozhodnutí k určitým krokům, popřípadě vlastní vnitřní práci sám na sobě nebo přes léčebný proces? Kdy jste pracovali na svých vnitřních tématech a přenastavovali svoji bytost? Kdy jste měli možnost se setkat sami se sebou ve svém čistém bytí a pracovat určitý čas na tématu, čím si nahradím své užívání drog?

• Další pokračování textu bych chtěl navázat na téma udržení změny a abstinence, které se mi nyní propojuje s dotazem, který nám položila jedna kolegy z probační a mediační služby v rámci akreditovaného školení. 

Obrátila se na nás, protože spolupracovala s klientem, který se nacházel +- půl roku po pobytu v terapeutické komunitě.

Jednalo se o muže se závislostí na alkoholu, který hledal cestu pomoci tím, že se svěřil své probační pracovnici o své touze a chuti se napít. Kolegyně zpočátku vycházela z odkazu na léčebný proces, ale i po něm skutečně může nastat, že člověku dovednosti, motivace i zdroje opadnou.

I já sám tuto zkušenost znám. My abstinující lidé se závislostí, se s touto nemocí potýkáme po celý život. Závislost projitím léčením nekončí. Než dokončím příběh pána, který se svěřil své probační pracovnici, zůstanu ještě chvíli u své zkušenosti. Sám jsem totiž prošel po ročním pobytu v terapeutické komunitě a půl ročním pobytu v doléčovacím centru 5ti lapsy. Tedy dny, kdy jsem jednorázově užil pervitin. Při posledním lapsu se jednalo o kombinaci více drog. Sám jsem si zpětně mapoval, jak se mi to mohlo stát?

Byť se to už muselo stát, pracoval jsem s moji myslí na tom, abych z toho alespoň něco dobrého vytěžil. Když už jsem musel ublížit mnoha svým blízkým, přemýšlel jsem nad svými činy z více úhlu pohledů a došel jsem právě k uvědomění, že jsem jistý čas usnul, jak se říká na vavřínech. Někdy jsem došel v rámci své abstinence k fázi, kdy jsem si myslel, že mám vše pod kontrolou. A to se později ukázalo jinak. Ve chvíli, kdy jsem přestal pečovat o svoji abstinenci nebo jsem pozapomněl na vše, co jsem si v léčení nastavil, mě na mé cestě abstinence občas ovlivnilo.

Díky tomu jsem si mnohem více než kdy předtím postupně uvědomoval, jak moc klíčové je stavět svůj čistý život na životních pilířích. Tyto pilíře jsem si mapoval samozřejmě během léčení. Dá se říci, že jsou v podstatě velmi jednoduché. Avšak v rámci procesu, kdy se vám s těmito pilíři pojí emoce, nové vzpomínky, nové zážitky, noví lidé, nové pocity, už se z abstraktnější roviny posouváte k té opravdové.

A když navážu na předchozí odstavec a jsme skutečně již ve fázi udržení změny, pojďme si nyní zmapoval zmíněné životní pilíře. Některé pilíře máme více méně všichni stejné, jiné si tvoříme individuálně.

Do těchto pilířů spadá nejen rodina, vztahy, přátelé, partnerka, peníze, volný čas, ale také v mém případě potřeba adrenalinu. Adrenalinu? Určitě se nyní chystám tento pilíř vysvětlit.

My závisláci, ať jsme ve fázi aktivního užívání, eliminace či abstinence, jsme si osvojili pocity, které nám omamná látka dává. Nyní budu hovořit o sobě, ale jsem si jistý, že je toto téma spojené s mnoha lidmi se zkušeností se závislostí.

Užívání drog či alkoholu je jeden velký adrenalin. Drogy mi dokázaly vyhoupnout mé emoce a pocity o neskutečnou výši směrem nahoru, během kterého si moje mysl a mozek zvyknul na nával adrenalinu. Když si vzpomenu dále na proces léčení v terapeutické komunitě, tam jsem si pocity adrenalinu často nahrazoval zátěžovými akcemi, které bylo povinné absolvovat. Od tůry na Lysou horu, po jízdy na kole, spaní pod širákem, díky čemuž moje mysl stále měla zdroj slušné úrovně emocí. Někteří lidé si přetahují sport z léčení i do běžného života. Znám muže, který jezdí obrovské trasy na kole.

A já? Po ukončení léčebného procesu mi adrenalin dlouhý čas vytvářelo tvoření mého nového života. Tedy randění, běžná práce, následně hypotéka se ženou, naši pejsci.. Toto jsou pilíře, které jsem budoval, a pro které když se ráno probudím, se těším. Později to bylo podnikání a v současné době jsem si vytvořil další zdroj adrenalinu, a to je detektor kovu a sbírání mincí.

Co tím chci říci? Jeden z dalších pilířů je adrenalin a tvoření krátkodobých a dlouhodobých cílů. A to byla také odpověď pro kolegyni z probační a mediační služby v souvislosti s klientem, který se začínal ztrácet ve své abstinenci. 

Já osobně, pokud bych s tímto člověkem měl pracovat, nejen, že využijeme nabídky veškerých možností zdrojů – tedy možnosti navázat na ambulantní psychoterapii, případně opakovací léčení v terapeutické komunitě či odkaz na jiné spolupracující služby, ale já sám za sebe bych vytáhnul při naší komunikaci téma pilíře abstinence. Jak moc jsou naplněné?

Když se ohlédnu zpět do období života před svým léčením, ještě dnes si vybavuji velmi jasně momenty, kdy se mi po výstupu z výkonu trestu tenkrát skutečně podařilo některé své pilíře naplnit. Našel jsem si partnerku, bydleli jsme v pronájmu, chodil jsem do práce a v tento moment jsem přestal tenkrát plánovat. Měl jsem pocit, že tohle je v životě všechno. A ve chvíli, kdy mi začaly chybět cíle, jsem hledal uspokojení v touze po adrenalinu a samozřejmě po ovlivnění mých traumat, odporů a bolestí.

Dnes, když vím, že to jde jinak a že při práci na udržení abstinence je dobré se zaměřit kromě jiných témat i právě na životní pilíře. 

Čím více pilířů, tím větší stabilita. Věřte mi. Ve chvíli, kdy jsem v životě stavěl svůj život pouze na jednom mém životním pilíři, tedy tenkrát na partnerském vztahu, později jsem vlivem rozchodu přišel úplně o všechno. Padal jsem. Díky tomu všemu jsem pochopil, že chci stavět život nejen na stabilních pilířích, které mi nikdo nikdo nebude moci vzít, ale také na větším množství pilířů. Proč? 

Protože když přijdete o partnerský vztah, zůstanou vám pilíře ostatní, které vás udrží. Od pilíře s názvem mé zdravé já, po své vlastní peníze, po přátele, po rodinu, po zdravém trávení volného času a dalších.

Abstinence není jen pojem. Je spojený s mnoha procesy. A životní pilíře jsou půda, kterou je třeba živit. 

Děkuji Vám, pokud jste ke čtení článku došli ke konci.

Čím déle abstinuji, tím získávám různé nové náhledy.

Pokud by sis někdy potřeboval/a promluvit o svých životních pilířích, ozvi se. 

Autor: Michal Hanzl

Korektura: Martina Fousková